Když farao propustil lid, Bůh je nevedl cestou do pelištejské země, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: Aby lid nelitoval, když uvidí hrozící boj, a nevrátil se do Egypta. (Exodus 13,17)
Bůh vedl Izraelce delší a obtížnější cestou pouští, protože věděl, že ještě nejsou připraveni na bitvy, jimž budou muset čelit, aby obsadili zaslíbenou zemi. Potřeboval nejprve pracovat na jejich životech, aby se naučili, kdo je on a že nemohou spoléhat sami na sebe.
Můžeš si být jistý, že kamkoli tě Bůh povede, tam se o tebe postará. Nikdy nedovolí, aby na tebe dolehlo víc, než bys dokázal snést. Nemusíš žít v neustálém boji. Stačí, když se naučíš trvale opírat o Boha, u něhož získáš sílu, kterou potřebuješ.
Pokud víš, že tě Bůh o něco požádal, nevzdávej to, i když se ti zdá, že je to těžké. Když jde do tuhého, věnuj víc času Bohu, opírej se o něj a přijímej od něho víc milosti (viz Židům 4,16). Milost je Boží moc, kterou dostáváš, aniž bys za ni musel cokoli zaplatit. Umožňuje ti vykonat to, co bys sám od sebe nikdy nedokázal.
Bůh ví, že ta nejsnadnější cesta není vždy nejlepší. Proto je tak důležité, abys neklesal na mysli, neunavil se a nezemdlel.
Satan ví, že pokud se mu povede porazit nás v naší mysli, může nás porazit i v reálném životě.