Mé kvílení jsi mi změnil v tanec, rozvázal jsi mi žíněné roucho a přepásal jsi mě radostí… (Žalm 30,12)
Jednoho pátečního rána v únoru 1976 jsem byla frustrovaná a zoufalá. Snažila jsem se dělat vše, o čem jsem v církvi slyšela, že bych měla dělat, a všechno, co jsem si myslela, že ode mě Bůh očekává. Nic se mi ale nedařilo a byla jsem zklamaná. Věděla jsem, že potřebuji v životě změnu, nebyla jsem si ale jistá, jaká změna by to měla být. Věděla jsem, že něco hledám, nevěděla jsem ale, co to je.
Toho rána jsem volala k Bohu a řekla mu, že takhle dál nemohu. Pamatuji si, že jsem řekla: „Bože, něco mi chybí. Nevím, co to je, ale něco mi schází.“
K mému překvapení ke mně Bůh promluvil hlasitým slyšitelným hlasem. Zavolal mě jménem a mluvil se mnou o trpělivosti. Od této chvíle jsem věděla, že do mé situace nějak zasáhne. Téhož dne později mě Ježíš v autě naplnil přítomností Ducha svatého takovým způsobem, jaký jsem nikdy předtím nezažila. Nejlepší způsob, jak to popsat, je, že jsem cítila, jako by do mě někdo nalil lásku v tekuté podobě. Ihned mě zaplavil pokoj. Radost a láska, které se ve mě probudily, proudily ze mě ven. Všichni kolem mě si všimli pozitivních změn v mém chování, protože jsem začala milovat lidi tak jako nikdy předtím.
Toho rána jsem vstávala s pocitem, jako by se vše chýlilo ke smutnému konci. Večer jsem ale šla spát s pocitem čerstvého nového začátku. Bůh často jedná právě takto: náhle k tobě promluví a začne jednat ve tvém životě. Nesmíš podlehnout únavě v čekání na něj, protože právě dnešní den může být tím dnem „náhlých změn“.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Dnes může být tvůj den náhlých změn.