I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal ho. (Lukáš 15,20)
Každý člověk může být zcela proměněn pravidelnými a vytrvalými dávkami Boží lásky. Nezáleží na tom, co v životě udělal nebo jak dobře či špatně se v našich očích choval; Boží láska dokáže zahřát i to nejchladnější srdce.
Náboženství často dává lidem pravidla a zákony, které mají dodržovat. Vede je k přesvědčení, že si Boží lásku a přízeň musejí zasloužit dobrými skutky. To je ale přesný opak pravého biblického učení.
Boží slovo říká, že „milosrdenství přemáhá soud“ (viz Jakub 2,13). K pokání lidi přivádí Boží dobrota, nikoli dodržování zákonů a pravidel (viz Římanům 2,4). Ježíš přišel, aby nám dal něco lepšího než náboženství. Přišel, aby nám zprostředkoval osobní intimní vztah s Otcem.
Bezpodmínečná Boží láska nedovolí, aby lidé zůstali stejní; miluje je, aby se mohli změnit. Ježíš řekl, že nepřišel kvůli zdravým, ale kvůli nemocným (viz Matouš 9,12). Mnoho lidí v dnešním světě je nemocných, na to, co je trápí, ale neexistuje žádná odpověď kromě Ježíše Krista a všeho, co on nabízí.