Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdeme do Hospodinova domu. (Žalm 122,1)
Jako křesťané máme tolik požehnání! Můžeme poznávat Boha, slyšet jeho hlas, přijímat jeho lásku, důvěřovat mu, že udělá to, co je pro nás nejlepší, a vědět, že má vše pod kontrolou. Máme spoustu důvodů být nadšení! Běžně se radujeme ze všeho možného, tak proč bychom neměli být nadšení ze svého vztahu s Bohem?
Někteří lidé jakýkoli viditelný projev nadšení v duchovním prostředí označují za emocionalismus. Já jsem si ale uvědomila, že to byl Bůh, kdo nám dal emoce, a ačkoli nechce, abychom se jimi nechali ovládat, dal nám je s určitým záměrem. A součástí jeho záměru je také potěšení. Pokud se opravdu radujeme z Boha, proč bychom to nevyjádřili také svými pocity? Proč by naše duchovní zkušenost měla být suchá a nudná, prázdná a bez života? Máme si pod slovem křesťanství představovat chmurné tváře, smutnou hudbu a zasmušilé rituály? Jistěže ne!
V dnešním verši David vyjadřuje, s jakou radostí vstupuje do Božího domu. Na jiném místě čteme, že tančil před Bohem ze vší síly (viz 2. Samuelova 6,14). Kromě toho hrál na svou harfu, zpíval Bohu a velmi se radoval. David ale žil pod Starou smlouvou. My dnes žijeme pod smlouvou Novou, a proto, pokud věříme v Krista, jsme plní naděje, radosti a pokoje (viz Římanům 15,13). Už nemusíme usilovat ani se snažit, abychom byli pro Boha přijatelní. Místo toho se můžeme opřít o milost, díky níž nás přijatelnými pro Boha učinil Ježíš. Už se nemusíme snažit ospravedlňovat sami sebe svými skutky; jsme ospravedlněni vírou. Můžeme slyšet Boží hlas a těšit se z jeho přítomnosti. Byli jsme osvobozeni z každého druhu otroctví! To jsou skvělé důvody, proč být nadšený!
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Napiš si deset důvodů, proč můžeš být nadšený ve vztahu s Bohem.