„I kdyby mě opustili můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine.“ (Žalm 27,10)
Byli jsme stvořeni pro přijetí, ne pro odmítnutí. Být odmítnutý znamená být odvržen jako bezcenný nebo nechtěný. Bůh dělá opak: přitahuje tě k sobě a považuje tě za nesmírně cenného. Skutečnost, že Bůh poslal Ježíše, aby za tebe zemřel, znamená, že tě miluje a cení si tě.
Pokud jsi měl v životě problémy s představami o sobě samém, může to mít kořen v odmítnutí. Emocionální bolest, která je důsledkem odmítnutí, je jedním z nejhorších druhů bolesti. Zvláště to platí, pokud odmítnutí přichází od někoho, koho milujeme nebo od koho očekáváme, že nás bude milovat, jako jsou rodiče nebo manžel či manželka. Překonat odmítnutí jistě není snadné, ale díky lásce Ježíše Krista je to možné.
Ve třetí kapitole listu Efezským se Pavel modlil za církev, aby poznala „šířku a délku, výšku a hloubku“ lásky, kterou k ní Bůh má (viz Efezským 3,18.) Mluví o tom, že tato zkušenost daleko přesahuje pouhé znalosti na úrovni rozumu.
Začni si všímat všech způsobů, jimiž ti Bůh vyjadřuje svou lásku, aby překlenul odmítnutí, které jsi možná zažil od druhých lidí. Pokaždé, když ti Bůh projevuje svou přízeň, dává ti najevo, že tě miluje. Je mnoho způsobů, jak svou lásku prokazuje. Doporučuji ti, aby sis jich začal všímat.