Proč jsi tak skleslá, má duše, proč jsi ve mně tak rozrušená? Jen čekej na Boha – vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti. (Žalm 42,6)
Jestli jsi někdy měl chuť všechno zabalit, tak nejsi sám. Stalo se to dokonce i Davidovi. David ale nedovolil, aby nad ním tato skleslost zvítězila. Když mu bylo těžko, vložil svou naději v Boha a čekal na něj, chválil ho jako svou pomoc a jako svého Pána. A ty se můžeš rozhodnout udělat totéž.
David dokázal zvítězit nad negativními pocity a emocemi tím, že se zaměřil na Boha a chválil ho za jeho pozoruhodné a velkolepé činy. Rozhodl se soustředit se na něj, ne na své problémy.
Věděl, že pokud by se zaměřil na negativní věci, snadno by upadl do deprese a ztratil naději. Proto se rozhodl pravidelně povzbuzovat a posilovat v Hospodinu (viz 1. Samuelova 30,6).
Když se ocitneme v nepříjemné situaci, můžeme následovat Davidova příkladu, očekávat na Pána a chválit ho bez ohledu na to, jak vypadají okolnosti kolem nás. Čím blíž jsme Bohu, tím je pro nás snazší utíkat se k němu. Místo abychom podlehli frustraci a malomyslnosti, můžeme důvěřovat Pánu a věřit, že nás vysvobodí.