V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. Římanům 12,12
Jako křesťané si někdy myslíme, že bude v našem životě vše v naprostém pořádku už jen proto, že jsme přece křesťané. Ježíš nás však jasně upozorňuje, když říká: „Ve světě máte soužení…“ (Jan 16,33).
Ježíš nás varuje, že se budeme muset vypořádat se světskými těžkostmi. Tyto věci jsou součástí života. Všichni, kdo se snaží odkládat své sobecké touhy a následovat Boha, na tyto překážky narazí.
Apoštol Pavel napsal: „..Ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je…“ (1. Korintským 9,27).
Pavel na tomto místě mluví o sebekázni. Sebekázeň znamená, že odložíme naše hříšné touhy a skrze Boží milost uděláme to, co je správné, ať to stojí, co to stojí.
Není to vždy jednoduché. Umírání sobeckému životu s sebou někdy přináší určité utrpení. Nesmíme ale zapomenout, že navzdory utrpení lze mít naději, vždyť Ježíš Kristus přemohl svět! A spolu s apoštolem Pavlem se můžeme radovat v naději, v soužení být trpěliví a v modlitbě vytrvalí.
Můžete se začít modlit
„Bože, již předem se rozhoduji líbit se Tobě. Nehledě na to, jestli se to mému tělu zamlouvá nebo ne. I když musím někdy pro následování Tvé vůle trpět, neztrácím naději. Tvůj Duch je ve mně a Ty jsi zvítězil nad světem.“