Ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, jsi odhalil uchu svého otroka a řekl jsi: Postavím ti dům. Proto tvůj otrok našel odvahu modlit se k tobě tuto modlitbu. (2. Samuelova 7,27)
Bůh k nám někdy mluví a dává nám modlitební úkoly. Král David věřil, že dostal za úkol postavit Bohu dům, a zavázal se, že se za to bude modlit, dokud se to nestane. Za mnoho lidí nebo situací se modlím jen jednou, a to je vše. Věřím ale, že k nám Bůh mluví a přiděluje nám lidi, za něž se máme modlit, dokud se nestane to, co v jejich životě chce vykonat. Já se za jednoho člověka modlím již pětadvacet let a budu v tom pokračovat, dokud nezemřu, dokud mě Bůh nezastaví, dokud ten člověk nezemře nebo dokud se nestane to, co se má stát. Jsou chvíle, kdy mě ty modlitby již unavují. Mé pocity ale nejsou směrodatné; bez ohledu na ně se stále modlím. Vím, že mi Bůh dal tento úkol, a já se nevzdám! Věřím, že Bůh mé modlitby používá, aby mohl měnit osud tohoto člověka.
Občas mám pocit, že jsou lidi, za něž bych se měla víc modlit. Navzdory svým pocitům si ale na ně při svých modlitbách nevzpomenu. Možná to zkusím, nemám ale žádnou touhu v tom pokračovat, nevím, co říct, a cokoli vyslovím, je suché a bez života.
Když k tobě Bůh promluví a dá ti za úkol se za někoho modlit, nebudeš muset v sobě hledat touhu modlit se. Ten člověk bude ve tvém srdci a modlitby budou snadné. Možná dokonce zjistíš, že se za něho modlíš, aniž by sis to vědomě naplánoval. Když máš někoho na srdci nebo v mysli, buď si jistý, že je to od Boha, a modli se!
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Nemůžeš dělat všechno a dělat to dobře, proto najdi svůj úkol a vstup do Božího odpočinku.