Bude ke mně volat a já mu odpovím, budu s ním v soužení, vytrhnu ho a obdařím ho slávou. (Žalm 91,15)
Jeden člen mé širší rodiny udělal něco, co mi opravdu ublížilo, a já jsem se kvůli tomu cítila odmítnutá. Seděla jsem v autě s velkou bolestí a modlila se: „Bože, potřebuji, abys mě utěšil. Nechci se takhle cítit. Nechci zahořknout ani nechci, aby se ve mně vyvinula zášť. Ten člověk mě zranil již v minulosti a já nechci, aby mi to pokazilo dnešní den. Není to ale pro mě snadné a potřebuji tvou pomoc.“
Víš, co se stalo? Bůh mou bolest odňal a mé negativní pocity zmizely! Kolikrát ale místo toho, abychom se v modlitbě obrátili k Bohu, jdeme k lidem a myslíme si, že se po rozhovoru s nimi budeme cítit lépe. Nakonec nám to ale nepomůže. Ve skutečnosti mluvení o něčem, co nás bolí, dodatečně rozproudí bolest v našem srdci a celá situace se jen zhorší. Máme tendenci udělat vše, na co si vzpomeneme, a až nakonec se obrátíme k Bohu. Nic nám ale nepomůže. Mnohem lepší je na každou mimořádnou událost a jakýkoli druh citové bolesti zareagovat modlitbou. Pokud budeš zcela závislý na Bohu a dáš mu najevo, že ho potřebuješ víc než kohokoli a cokoli jiného, zažiješ v životě zásadní průlomy.
Slovo pro dnešní den: Učiň Boha svou první volbou.