… vytrvalost [působí] osvědčenost a osvědčenost naději. (Římanům 5,4)
Náš charakter se nejlépe odráží v tom, co děláme, když se nikdo nedívá. Jestli chceš žít v těsném, důvěrném vztahu s Bohem, je důležité, abys byl člověkem pevného charakteru. Pokud si uvědomíš, že Bůh je s tebou každou minutu každého dne, budeš žít tak, abys ho potěšil, bez ohledu na to, zda se ostatní dívají nebo ne.
Mnoho lidí jedná správně, pokud je někdo pozoruje, například vedoucí, zaměstnavatel nebo nějaká vlivná osoba. Když je ale nikdo jiný kromě Boha nevidí, zjednoduší si to. Jako křesťané bychom ale měli uvažovat takto: Budu jednat správně prostě proto, že se chci líbit Pánu.
Charakter se pozná také v situacích, kdy s ostatními jednáme dobře, přestože oni s námi nejednají správně. Ježíš je naším příkladem: když ho uráželi a tupili, nevracel jim jejich urážky (viz 1. Petrova 2,23). Můžeme následovat jeho příklad tím, že budeme dobře jednat s těmi, kteří nám křivdí, žehnat těm, kdo nám nežehnají, a milovat ty, kdo nás nutně nemilují. Právě to dělal Ježíš, a pokud chceme být jako on, musíme se rozhodnout ho napodobovat a jednat také tak.
Náš charakter je vidět v tom, jak moc jsme ochotni jednat správně, přestože se nám do toho nechce.