Má-li však někdo dostatek v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, jak v něm může zůstávat Boží láska? Dítky, nemilujme slovem ani jazykem, ale v skutku a v pravdě. (1. Janova 3,17–18)
Nejrychlejší způsob, jak být požehnán, je rozhodnout se stát se požehnáním pro druhé. Když se rozhodneš mít velkorysé srdce a starat se o potřeby lidí kolem sebe, Bůh vylije své zaopatření na tvůj život. Člověk, který se stane řekou požehnání, nikdy nevyschne.
Hluboko v srdci každého věřícího je touha pomáhat druhým. Sobectví nás však může učinit tak agresivními pokud jde o naše vlastní touhy, že přestaneme vnímat potřeby ve svém okolí.
Všude kolem nás jsou zranění lidé. Někteří jsou chudí, jiní nemocní nebo osamělí, další jsou zranění emocionálně nebo mají duchovní potřeby. Jednoduchý skutek laskavosti může trpícímu člověku pomoct, aby se cítil milovaný a cenný.
Lidé se mohou chytit do pasti touhy chtít mít stále víc a víc. Lidská snaha často přináší jen malé nebo žádné výsledky. S Boží pomocí se můžeme snažit vynikat v dávání druhým. Pokud to uděláme, zjistíme, že Bůh se postará o to, abychom měli dost na uspokojení vlastních potřeb a také na to, abychom mohli dávat druhým.