Ježíš mu řekl: „Judo, polibkem zrazuješ Syna člověka?“ (Lukáš 22,48)
Ježíš nesl naše hříchy, abychom je nemuseli nést my. Jsou ale i jiné věci, které vytrpěl na své cestě ke kříži a které nám slouží jako příklad. Jsou to věci, jimiž prošel, a ukázal nám tak cestu, jak ho následovat a chodit v jeho šlépějích. Ježíš v nejhorším okamžiku svého života čelil Jidášově zradě, nenechal se tím ale zastavit.
Zrada je obzvláště bolestivá, když nás zraní někdo, koho milujeme, respektujeme a důvěřujeme mu. V takové situaci snadno můžeme zaujmout obranný postoj a být zahořklí ve snaze ochránit se před případným dalším zraněním. S Boží pomocí se ale ze zrady můžeme vzpamatovat. Nemusíme se nechat situací zabrzdit, bez ohledu na to, jaké jsou naše pocity.
Ježíš nás varoval, že v posledních dnech se budou lidé navzájem zrazovat (viz Matouš 24,10–13). To, jak reagujeme, když nás někdo zklame, je ve skutečnosti důležitější než to, co nám lidé udělali. Pokud tě zradil někdo, komu jsi důvěřoval, odmítni stát se zahořklým. Následuj Ježíšova příkladu a odpusť tomu člověku. Na to, co nám lidé udělají, nemáme vliv, můžeme se ale rozhodnout, jak na to budeme reagovat.