A kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. (Marek 11,25)
Abys mohl slyšet Boha, musíš mít čisté srdce, když k němu přistupuješ. Jestli si chceš zajistit čistotu před Bohem, potřebuješ mít jistotu, že jsi odpustil každému, kdo ti ublížil nebo tě urazil. Odpuštění není snadné, v dnešním verši ale vidíme, že je podmínkou účinné modlitby.
Přestože učedníci znali Ježíšovo učení o odpuštění, stále to pro ně bylo výzvou. Petr se ho jednoho dne zeptal: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“ (Matouš 18,21). Ježíš mu ale odpověděl: „Ne. Co takhle sedmdesátkrát sedmkrát?“ Číslo „sedm“ znamená dokonalost nebo dovršení. Ježíš tak ve skutečnosti řekl: „Odpouštějte bez omezení, nikdy nepřestávejte.“
Když odpouštíme, jsme podobní Ježíši Kristu; jednáme tak, jak jedná Bůh, protože on je Bohem, který odpouští. Odpuštění je projevem milosrdenství. Je to láska v akci; nikoli láska založená na pocitech, ale láska založená na rozhodnutí. Na záměrném rozhodnutí poslechnout Boha. Ve skutečnosti věřím, že odpuštění je nejvyšší formou lásky. Odpuštění a láska jdou ruku v ruce. Ctíme a oslavujeme jimi Boha, dáváme se do souladu s ním a posloucháme jeho Slovo. To nám pomáhá jasněji slyšet jeho hlas.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Ujisti se, že odpouštíš rychle, často a úplně.