Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen. (Lukáš 18,14)
V osmnácté kapitole Lukášova evangelia čteme o dvou mužích, kteří šli do chrámu, aby se modlili. Jeden byl farizeus a druhý celník. Ježíš řekl: „Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.‘“ (Lukáš 18,11) Poté pokračoval ve výčtu všech svých dobrých skutků.
Líbí se mi, že v tomto verši není řečeno, že se farizeus modlil k Bohu. Je tam napsáno, že šel do chrámu „a takto se sám u sebe modlil“. Čteme zde o muži, který se zdánlivě modlil, a přesto Bible říká, že nemluvil s Bohem, ale sám se sebou! I my se někdy můžeme modlit, abychom udělali dojem na druhé lidi nebo dokonce sami na sebe. Buďme upřímní, někdy se svou výmluvností snažíme zapůsobit sami na sebe. Když se modlíme a nasloucháme Bohu ve společenství s dalšími lidmi, musíme dávat pozor, abychom v modlitbě jen sdíleli své srdce s Bohem a nepoučovali druhé nebo se nesnažili vypadat příliš duchovně. Modlitba v souhlasu s ostatními je neuvěřitelně mocná, musí však vycházet z čistých pohnutek a pokory.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Bůh vidí vše dobré, co jsi vykonal v skrytu, a odplatí ti.