Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!“ On řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a přišel k Ježíšovi. (Matouš 14,28–29)
Když Petr na Ježíšův příkaz vystoupil z lodi, udělal něco, co předtím nikdy nedělal. Dokud věřil, dařilo se mu chodit po vodě, jakmile ale do jeho srdce vstoupil strach, začal tonout!
Petrovou chybou bylo to, že se začal zabývat bouři. Když se zaměřil na okolnosti kolem sebe, místo aby hleděl na Spasitele, který mu byl nablízku, ztratil víru a začal pochybovat.
V listu Římanům čteme, že Abraham navzdory nepříznivým okolnostem neochabl ve víře (viz Římanům 4,18–21). Uvědomoval si svou situaci, na rozdíl od Petra se jí ale nezabýval. Právě tato odhodlaná a soustředěná víra poháněla Abrahama vpřed.
Věřím, že se můžeme poučit z Petrovy chyby a vzít si příklad z Abrahama. Můžeme si být vědomi svých okolností, nemusíme se jimi ale zabývat. Můžeme se rozhodnout, že budeme myslet na Ježíše a důvěřovat mu, že vykoná zázrak, který potřebujeme.