Přivolal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl: „Amen, pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako děti, jistě nevejdete do království Nebes.“ (Matouš 18,2–3)
Jedna z krásných věcí na dětech je, že nejsou komplikované. Vždy hned řeknou, co potřebují, když se bojí, přiběhnou do tvé náruče, a často ti dají velikou pusu, někdy i bez zjevného důvodu. Je osvěžující s nimi komunikovat, protože se nesnaží skrývat své obavy nebo pocity.
Věřím, že Bůh chce, abychom byli právě takoví, když s ním mluvíme. Těší ho, když k němu přistupujeme s dětskou jednoduchostí a vírou. Tak jako děti mají přirozenou tendenci plně důvěřovat svým rodičům, i my můžeme být ve své důvěře k Bohu bez přetvářky a plní nadšení. Vylej své srdce před Bohem a pamatuj, že mu můžeš svěřit úplně všechno a můžeš vědět, že se o tebe stará.
Pán nehledá komplikované vztahy. Hledá upřímné srdce a dětskou víru. Můžeš mu říct cokoli chceš (Filipským 4,6), a když máš strach, můžeš běžet do jeho náruče (Žalm 91,1–7). On chce, ses cítil svobodně, abys mu projevoval svou lásku a otevřeně s ním sdílel své srdce. Čím víc se naučíš přicházet k němu s dětskou vírou, tím víc porosteš ve svém vztahu s ním.