Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého. (Římanům 12,10)
Prokazování Boží lásky je něco, co každodenně praktikujeme, když dáváme přednost jedni druhým. Dávat přednost někomu jinému není naší přirozenou reakcí; máme tendenci nejprve sledovat vlastní potřeby. Láska ale vyžaduje, abychom se přizpůsobovali a brali ohled na druhé.
Rozhodnutí dát někomu přednost nebo mu přenechat to nejlepší, co je k dispozici, vyžaduje ze tvé strany mentální přizpůsobení. Možná jsi měl v plánu být první a získat to nejlepší. Láska se ale přizpůsobuje a bere ohled na druhé, proto se spokojí s druhým místem. Často spěcháme, abychom se někam dostali, láska se ale rozhodne počkat na někoho, kdo má zřejmě větší potřebu.
Čím blíž jsme Bohu, tím víc jsme skutečně zakořeněni a zakotveni v lásce (viz Efezským 3,17). Upřednostňování někoho jiného je vedlejším produktem přijímání Boží lásky. Čím víc si uvědomujeme, že jsme milováni, tím víc budeme chtít tuto lásku sdílet s ostatními.
Téměř každý den máme řadu příležitostí, kdy můžeme brát ohled na druhé. Pokud nejsme ochotní ustoupit od svých plánů, bude to těžké. Doporučuji ti, abys požádal Boha, aby ti pomohl přizpůsobovat se a s radostným srdcem a pozitivním postojem brát ohled na druhé. Požádej ho, aby ti pomohl zažít radost a pokoj, které přicházejí, když druhým prokazuješ lásku.