Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého. On je smírčí obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. (1. Janova 2,1–2)
Měla jsem v životě období, kdy bych na otázku „Jaká byla poslední věc, kterou jsi udělala špatně?“ dokázala přesně odpovědět včetně okamžiku, kdy se to stalo a jak dlouho už za to pykám. Trápila jsem se nad každou chybičkou, kterou jsem udělala, a zoufale jsem se snažila zabránit tomu, abych znovu zhřešila. Teprve když jsem pochopila Boží odpuštění, dokázala jsem vykročit ve svobodě od neustálého sebezpytování, které mi do extrému komplikovalo život.
Pokud věříš, že musíš být dokonalý, abys byl hoden lásky a přijetí, pak budeš v životě frustrovaný, protože v pozemském těle nikdy nedosáhneš dokonalosti. Čím víc se přiblížíš k Bohu, tím víc si budeš uvědomovat, že on tě miluje i navzdory tvé nedokonalosti. Protože Boha milujme, přirozeně se snažíme, abychom se mu líbili; můžeme si ale být jistí, že on chápe i naše nedokonalosti.
Neodsuzuj se. Bůh vidí tvé srdce, ví, že toužíš po tom, aby ses mu ve všem líbil. Ale dokud nepřijdeš do nebe, tvé chování nebude vždy dokonale odpovídat touze tvého srdce. Můžeš se neustále zlepšovat a přibližovat se k dokonalosti, přesto ale budeš vždy potřebovat Ježíšovo milosrdenství a odpuštění.
Boží odpovědí na naši nedokonalost je odpuštění.