Vy však, milovaní, budujte se ve své nejsvětější víře, modlete se v Duchu Svatém… (Juda 1,20)
Stejně jako nám apoštol Pavel v listu Efezským říká, že se máme modlit bez přestání (viz Efezským 6,18), tak nám Juda říká, abychom se modlili v Duchu svatém (viz Juda 1,20). A v listu Římanům Pavel vysvětluje, že když nevíme, jak se modlit, Duch svatý to ví a pomáhá nám v naší slabosti (viz Římanům 8,26).
Je to Boží Duch svatý v nás, kdo nás volá a vede k modlitbě. Než abychom to odkládali, můžeme se naučit nechat se vést vždy hned, jakmile si všimneme jeho podnětů. Právě tak se učíme modlit za všech okolností, ať jsme kdekoli a ať děláme cokoli.
Naše heslo může být vyjádřeno slovy jedné staré duchovní písně: „Budu se modlit pokaždé, když cítím, že v mém srdci jedná Duch“. Pokud víme, že se můžeme modlit kdykoli a kdekoli, nebudeme se cítit vzdáleni od Boha a nebudeme mít pocit, že musíme čekat, až přijde správný okamžik nebo najdeme vhodné místo k modlitbě.
Když se necháme vést Duchem svatým, můžeme vědět, že naše modlitby dosahují Božího trůnu a budou vyslyšeny.