Dary milosti, podle toho, jak jej každý přijal, si služte navzájem jako dobří správci rozličné Boží milosti. (1. Petrova 4,10)
Čím blíž jsme Bohu, tím víc příležitostí sloužit druhým nám dává. Říkám „příležitostí“, protože to je způsob, jakým máme službu lidem vnímat. Když sloužíme jiným, není to jenom požehnání pro ně; pokaždé to přináší obrovskou radost také do našeho života. Ježíš nám dal příklad, jak bychom si měli vzájemně sloužit, když svým učedníkům umyl nohy a pak řekl: „I vy čiňte to, co jsem já učinil vám“ (viz Jan 13,15).
Někteří lidé nemohou žít jako služebníci, protože nevědí, kdo jsou v Kristu. Mají pocit, že musí dělat něco „důležitého“, aby dosáhli pocitu vlastní hodnoty. Nedokážou pochopit, že jejich identita se zakládá na tom, kým jsou v Kristu, ne na tom, jak prestižní je jejich kariéra nebo jak důležitou pozici zastávají. Když jsi bezpečně zakořeněn v Kristu a svou sílu a jistotu čerpáš od Boha, budeš se radovat z každé příležitosti pomáhat druhým.