Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali. Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. Skutky 16,25-26
Někdy se v životě ocitneme v situacích, kdy zoufale vyhlížíme vysvobození a změnu. Zdá se nám, že už pod tíhou problému nevydržíme ani o minutu déle. I tehdy však musíme očekávat na Boha a nadále Mu s prostou dětskou vírou důvěřovat. Protože právě v těchto chvílích nám Bůh častokrát odpoví a vyřeší situaci originálním a nám nepředstavitelným způsobem.
Pavel a Silas věděli, co znamená čekat. Ve Skutcích 16 čteme, jak byli napadeni zástupem, zbiti a uvrženi do vězení. Ve 24. verši je zapsáno, že je žalářník uvrhl do vnitřního vězení a dal jim nohy do klády. Pavel a Silas se však nenechali vyvést z rovnováhy, začali zpívat a chválit Boha a očekávali na něj.
Bůh zasáhl. Najednou se zatřásla zem, dveře se otevřely, vězňům se uvolnila pouta a byli svobodní.
Bůh někdy uprostřed těžkých období způsobí náhlý průlom. Musíme však čekat na Něho a vyhlížet Ho. Proto se nikdy nevzdávejme. Nepřestaňme Mu důvěřovat. Buďme plni naděje a víry, protože Boží moc je neomezená. On chce v naší situaci učinit průlom.
Modlitba
„Bože, procházím velmi těžkým obdobím a cítím se jako vězeň. Chválím Tě a budu Ti vzdávat chválu, protože vím, že průlom přijde „náhle“ a v pravý čas. Vím, že mě zachráníš a osvobodíš.“