Odřekli jsme se věcí ukrývaných kvůli hanbě a nepočínáme si chytrácky ani nepřekrucujeme slovo Boží, nýbrž zjevováním pravdy se představujeme každému lidskému porozumění před Bohem. 2. Korintským 4,2
Někdy si děláme starosti s tím, co si o nás druzí myslí, do takové míry, že nás to úplně ochromí. Bojíme se a staráme se o to, abychom nevypadali před druhými špatně. Chci vám poradit. Myslím si, že pokud budeme k lidem otevřenější a upřímnější, získáme tím jejich úctu a začnou si nás více vážit. To je mnohem lepší, než se snažit vše utajit a předstírat, že jsme dokonalí.
Myslím, že mě lidé rádi poslouchají mimo jiné proto, že otevřeně mluvím o tom, co jsem se naučila skrze své vlastní problémy, nedostatky a chyby. Pomáhá jim to lépe porozumět jejich vlastním těžkým životním situacím a získat naději, že pokud jsem to zvládla já, dokážou to i oni.
Musíme přestat žít ve strachu ze svých chyb, protože je budeme dělat. Tento fakt nezměníme. Bůh si přeje, abychom byli upřímní a své nedostatky nezakrývali, jen tak se jich zbavíme a postoupíme v životě kupředu k lepším a větším věcem.
Důvěřujme Bohu, neskrývejme své chyby a poučme se z nich. Bůh nám pomůže překonat všechny překážky.
Modlitba
„Pane, mám ve svém životě věci, za které se stydím. Pokud se jich nezbavím, budou mi škodit. Nechci tyto chyby skrývat, pomoz mi je, prosím, odstranit.“