Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci a lásky a rozvahy. (2. Timoteovi 1,7)
V duchovních věcech buď postupujeme vpřed, nebo začneme sklouzávat vzad. Buď rosteme, nebo umíráme. Neexistuje nic jako nečinné nebo neutrální křesťanství. Nemůžeme se na své křesťanské cestě zastavit nebo si udělat pauzu. Je velmi důležité, abychom neustále pokračovali v cestě. To je důvod, proč Pavel přikázal Timoteovi, aby ve svém srdci rozněcoval oheň Božího daru (viz 2. Timoteovi 1,6).
Timoteus zřejmě takové povzbuzení potřeboval. Soudě podle dnešního verše, nejspíše zápasil se strachem. Kdykoli dovolíme strachu, aby se nás zmocnil, stáváme se nehybnými, místo abychom aktivně šli dopředu. Strach nás zadržuje na místě a zabraňuje jakémukoli pokroku.
Timoteus se možná bál, protože křesťané v jeho době trpěli kvůli extrémnímu pronásledování. Koneckonců jeho mentor Pavel byl uvržen do vězení, a on možná přemýšlel, jestli by se to nemohlo stát i jemu.
Přesto ho Pavel nabádal, aby rozněcoval Boží dar, vrátil se na správnou cestu, byl věrný svému životnímu povolání a pamatoval si, že Bůh mu nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci, lásky a rozvahy.
To je přesně to, co dostaneme, když obdržíme plnost Ducha svatého – moc, lásku a rozvahu. Když jsi v pokušení se bát, vzpomeň si na tuto pravdu. Buď sám s Bohem a nech Ducha svatého, aby tě naplnil odvahou a jistotou, abys mohl kráčet kupředu.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Ujisti se, že žiješ ve společenství s Ježíšem, a ne se svými problémy. Přemýšlej o Bohu, a ne o svých těžkostech.