Kdo z vás je takový člověk, který podá svému synu kámen, když ho požádá o chléb? Nebo mu podá hada, když ho požádá o rybu? (Matouš 7,9–10)
Ne vždy jsme dost chytří na to, abychom věděli, o co bychom měli žádat. V dnešním verši nám však Bůh slibuje, že pokud budeme prosit o chléb, nedá nám kámen, a když požádáme o rybu, nedá nám hada. Bývají chvíle, kdy si myslíme, že prosíme o chleba, ve skutečnosti ale žádáme o kámen. Jinými slovy, možná žádáme o něco, o čem si myslíme, že je to správné, Bůh ale ví, že kdyby takové žádosti vyhověl, bylo by to nejhorší, co by pro nás mohl udělat.
My jsme schopni ve vší nevinnosti žádat o něco, co je pro nás potenciálně nebezpečné nebo špatné, aniž bychom si to uvědomovali. V takových případech bychom měli být rádi, že nám to Bůh nedá! Většinou si v takové chvíli neuvědomujeme, že kdyby Bůh naší žádosti řekl „ano“, bylo by to, jako pustit hada do domu. Musíme mu dostatečně důvěřovat, abychom mohli říct: „Bože, mám důvěru tě požádat o cokoli. Nechci ale nic, co není tvou vůlí. Plně ti věřím, Bože. Pokud nedostanu, o co prosím, budu vědět, že nebyl ten správný čas. Možná pro mě máš něco lepšího, a mě prostě jen ještě nenapadlo o to žádat.“ Nikdy nedopusť, abys získal špatný postoj, když ti Bůh nedá vše, co chceš.
Bůh chce, abychom byli požehnaní. Chce, abychom měli nejen to, co chceme, ale také to, co je pro nás nejlepší. Pokud mu skutečně důvěřuješ, musíš mu věřit nejen v situacích, kdy říká „ano“, ale i tehdy, když tvým žádostem říká „ne“.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Stejně jako Bohu důvěřuješ, když říká „ano“, důvěřuj mu, i když říká „ne“.