Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo. Lukáš 8,17
O našich chybách a nedostatcích většinou neradi mluvíme. Raději je skrýváme, protože se bojíme, co si o nás budou lidé myslet. Máme strach z odmítnutí a nepochopení. Bojíme se, že nás lidé, na kterých nám záleží, přestanou mít rádi, nebo že se změní jejich pohled na nás, pokud zjistí, jací ve skutečnosti jsme.
Přiznáme-li však své chyby, budeme moci prožít uzdravení našich emocí. Bible říká, že všechny skryté věci budou nakonec zjeveny. Proto bychom měli sdílet své bolesti a slabosti s lidmi, kterým důvěřujeme.
Sama vím, jak citově náročné pro mě bylo povědět někomu o tom, že jsem byla ve své minulosti zneužívána. Potřebovala jsem k tomu velkou odvahu. Nyní, když o těchto věcech mluvím, připadá mi, že mluvím o problémech někoho jiného. To, že jsem někomu odkryla své bolesti a slabosti, přineslo do mého života uzdravení a obnovu.
Modlete se a proste Boha, aby vám ukázal, komu můžete důvěřovat. Poté buďte k takovému člověku otevření a upřímní. Když se budete sdílet, zažijete Boží uzdravení.
Modlitba
„Duchu svatý, ukaž mi, komu mohu důvěřovat, abych se mu mohl svěřit a říct mu o svých chybách, slabostech a bolestech. Chci být otevřený a přijmout uzdravení.“