Vždyť člověk se dívá na to, co má před očima, ale Hospodin se dívá na srdce. 1. Samuelova 16,7
Mnoho let jsem posuzovala druhé lidi podle jejich oblečení. Sama jsem například považovala za nevhodné vyučovat na konferencích v riflích. Můj syn mi jednou řekl: „Myslíš, že Bůh dává větší pomazání na tesilový kostým než na riflovinu?“
Trochu to se mnou otřáslo, potřebovala jsem však ještě více takových šoků, než jsem si uvědomila, že jsem v této oblasti prostě příliš náboženská a zákonická. Bůh chtěl, abych se od toho osvobodila a trochu omladila svůj zevnějšek, abych mohla pozitivně oslovit více lidí.
Když jdeme na shromáždění, musíme o sebe dbát a hledět na to, jak vypadáme, to je v naprostém pořádku. Péče o náš zevnějšek však nikdy nesmí zastínit to nejdůležitější, tedy budování úzkého osobního vztahu s Bohem.
Bůh s námi chce mít blízký vztah. Můžeme s ním během dne komunikovat stejně důvěrně jako s blízkým přítelem či členem rodiny. Bohu nejde o náš zevnějšek, ale o náš vztah s Ním.
Bůh nás zve k tomu, abychom trávili čas ve společenství s Ním a byli Mu vděční za vše, co pro nás vykonal a ještě v budoucnu udělá.
Modlitba
„Bože, nauč mě hledět na vnější věci Tvým pohledem a nesoudit druhé podle jejich vzhledu. Pomoz mi vybudovat si s Tebou ještě bližší a hlubší vztah.“