A to je ta naprostá důvěra, kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali podle jeho vůle, slyší nás. (1. Janova 5,14)
Modlitba je jednou z věcí, které odrážejí naši blízkost Bohu a naši důvěru v něj. Pokud se za všechno modlíme, místo abychom se strachovali a snažili se věci vyřešit sami, dáváme svým postojem a jednáním najevo: Pane, důvěřuji ti v té situaci.
Zjistila jsem, že mnozí z nás se sice modlí, pak si ale kladou otázku, jestli je Bůh vůbec slyšel. Přemýšlíme, jestli jsme se modlili správně nebo dostatečně dlouho. Ptáme se sami sebe, zda jsme použili správné fráze, citovali dost biblických veršů a tak dále. S pochybnostmi a nevírou se ale nemůžeme správně modlit. Modlitba vyžaduje víru.
Bůh mě stále vede k tomu, abych si uvědomovala, že i jednoduchá modlitba naplněná vírou vykoná svou práci. Nemusím slova opakovat pořád dokola. Nepotřebuji používat výřečné formulace. Mohu být sama sebou a vědět, že Bůh mě slyší a rozumí mi.
Jednoduše předkládej své žádosti Bohu a věř, že tě slyšel a v pravý čas ti odpoví. Modli se s důvěrou. Věz, že Bůh tě slyší a má radost z dětsky prosté modlitby, vycházející z upřímného srdce.