On zjednává právo utlačovaným a dává chléb hladovým. … podpírá sirotka a vdovu, maří však cestu ničemů. Žalm 146,7–9
Bůh v Bibli mnohokrát zmiňuje naši zodpovědnost vůči utlačovaným, hladovým, vdovám, sirotkům, osamělým a cizincům. Mluví o lidech, kteří jsou sami a druzí je zanedbávají, zapomněli na ně nebo si jich neváží. Bohu hluboce záleží na utlačovaných a hladových.
Lidé mohou být hladoví různými způsoby. Někdy mají dostatek jídla, ale schází jim láska, pozornost a ocenění. Bůh pozvedá ty, kteří jsou sklíčení vlivem bolesti. Chrání cizince a podporuje sirotky i vdovy. Jak to dělá? Jedná pomocí nás. Proto potřebuje vydané, podřízené a oddané lidi, kteří se rádi postarají o potřeby druhých.
Matka Tereza jednou prohlásila: „Nemysleme si, že ryzí láska musí vypadat nějak výjimečně. Jediné, co potřebujeme, je láska, která se neunaví.“
Pochopila jsem, že mnoho lidí, s nimiž se setkáváme, čeká na někoho, kdo by je zachránil. Čekají na zachránce a snaží se přežít, dokud nepřijde. Ty a já se můžeme stát těmi zachránci. Dovolme Boží lásce, aby naším prostřednictvím působila a mohla se projevit v životech trpících a zraněných lidí. Postarejme se o potřeby těch, kteří duchovně, emocionálně nebo fyzicky trpí. Učiňme rozhodnutí, že budeme neúnavně milovat druhé.
Modlitba
„Duchu svatý, posilni mě v lásce, která se neunaví. Dej mi srdce pro zraněné a potřebné. Ukazuj mi, jak se mohu postarat o jejich potřeby.“