Hospodine, Bože našich otců, což ty nejsi Bůh na nebesích? Ty vládneš nad všemi královstvími národů. Ve tvé ruce je síla a udatnost. Není, kdo by se ti mohl postavit. (2. Paralipomenon 20,6)
Když měl král Jóšafat nějaký problém, obrátil se na Pána. Nešel k němu ale jen mluvit o svém problému, šel za ním a vyhlašoval, kým Bůh je. Místo toho, abychom Bohu jenom vykládali o tom, co potřebujeme, měli bychom s ním mluvit také o něm samém. Potřebujeme opakovat, jak je úžasný, mluvit o jeho dobrotě, o tom, co v minulosti udělal a o čem víme, že díky své velikosti dokáže. Poté, co strávíme čas v takovéto chvále a uctívání, můžeme začít mluvit o problému.
Mohla bych jmenovat několik lidí, kteří mi zavolají, jen když mají problémy. Bolí mě to, protože mám pocit, že se o mě nezajímají. Vzpomenou si na mě, jen když pro ně mohu něco udělat. Jsem si jistá, že jsi to zažil také a cítil ses stejně. Tito lidé se mohou nazývat mými přáteli, ve skutečnosti jimi ale nejsou. Přátelé tu samozřejmě také jsou pro těžké chvíle, ale nejen to. Přátelé jsou s námi i v dobrých časech. S přáteli nemáme trávit čas jen probíráním svých problémů, máme je také povzbuzovat, projevovat jim vděčnost a podporovat je slovy a činy.
Když budeš dnes trávit čas s Bohem, nezapomeň s ním mluvit o něm samém a o všem dobrém, co pro tebe dělá, a teprve pak mu zmiň své problémy.
Abraham byl Božím přítelem. Já také chci být Božím přítelem a věřím, že i ty. Bůh není jen naším řešitelem problémů. Je pro nás vším.
Slovo pro dnešní den: Mluv s Bohem o něm samém, a teprve pak mluv o sobě.