Ale přijmete moc Ducha svatého, který na vás přijde, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší konec země.“ Skutky 1,8
V určitém období mého života, kdy jsem sice již byla znovuzrozenou křesťankou, zapojenou do sborového života, jsem stále ještě neprožívala vítězství nad svými problémy. Myslela jsem si, že když se budu chovat a vypadat jako správná věřící, budu šťastná. Ale nestačilo to. Potřebovala jsem změnu ve svém nitru.
Podle Skutků 1,8 musíme přijmout Boží moc k tomu, abychom mohli být svědky. Mluví se zde o tom, že nemáme jen svědčit, tedy něco dělat, ale být Jeho svědky. Je totiž rozdíl, jestli jen něco děláme, nebo něčím jsme. Já jsem se tehdy snažila navenek vypadat dobře, uvnitř se však skrývala troska. Občas můj vnitřní zmatek explodoval navenek, takže i ostatní viděli, že ve skutečnosti nejsem to, za co se vydávám.
Nakonec jsem došla do bodu, kdy jsem zoufale toužila po Božím jednání ve svém životě. Věděla jsem, že Bůh chce mít se mnou mnohem užší vztah. Volala jsem k Němu v modlitbě a On se mocně dotkl mého života. Vylil na mě Ducha svatého, který mi dal skutečnou lásku k Němu i k Jeho slovu. Už jsem nemusela nic předstírat.
Otevřete se Duchu svatému, aby vás mohl proměnit a osvobodit od vlastního výkonu.
Modlitba
„Duchu svatý, osvoboď mě od vlastní námahy a proměň moji osobnost. Chci Tě milovat a následovat z hloubi své bytosti.“