Vždyť ústa mluví z přebytku srdce. (Matouš 12,34)
Člověk, který je blízko Bohu, přemýšlí o druhých i o sobě a svých okolnostech pozitivním a povznášejícím způsobem.
Slovně napomínat druhé můžeš až poté, co jsi o nich nejprve přemýšlel v lásce. Pamatuj, že vše, co je ve tvém srdci, bude vycházet z tvých úst (Matouš 12,34). Myšlenky a slova jsou nástroje nebo také zbraně, které mají buď tvořivou, nebo destruktivní moc (viz Přísloví 18,21). Proto je tak důležité, abychom o druhých záměrně přemýšleli s láskou.
Snaž se, aby tvé myšlenky o druhých byly plné lásky. Vyslovuj slova povzbuzení. Stůj po boku druhých a motivuj je, aby se ve svém duchovním životě posunuli vpřed. Promlouvej slova, díky nimž se lidé budou cítit lépe, budou povzbuzeni a posíleni.
Každý má už tak dost svých problémů. Nemusíme jejich situaci zhoršovat tím, že je budeme shazovat svými slovy. Můžeme se navzájem budovat v lásce (viz 1. Tesalonickým 5,11). Láska vždy věří o druhých tomu nejlepšímu (viz 1. Korintským 13,7).