To jste tak nerozumní? Začali jste Duchem, a nyní dokončujete tělem? (Galatským 3,3)
Myslím, že je důležité, abychom si i my položili stejnou otázku, již Pavel položil Galatským: Začali jsme svůj nový život v Kristu v závislosti na Duchu; nesnažíme se ho nyní dokončit tělem?
Stejně jako jsme spaseni milostí (nezaslouženou Boží přízní) skrze víru, nikoli na základě skutků (viz Efezským 2,8–9), denně se skrze víru přibližujeme k Bohu. Můžeme každý den začít tím, že řekneme: „Pane, dnes jsem opět závislý na tobě. Nezáleží na tom, co dokážu udělat z vlastní síly; jde o to, k čemu mě povoláváš, abych to dělal ve tvé síle.“
Když jsme byli spaseni, byli jsme ve stavu, kdy jsme si nedokázali sami pomoct. A na tom se nic nezměnilo – jenom pýcha či nedostatek správného poznání se nás mohou snažit přesvědčit o opaku. Naštěstí máme ale dokonalé podmínky, abychom mohli spoléhat na Boha, že je vším, co potřebujeme. Pokud hledíme na něj a důvěřujeme jeho dokonalému dílu ve svém životě, můžeme se uvolnit a opravdu si užívat život, který nám Ježíš vydobyl svou smrtí na kříži.
Žít v těle a dělat věci ve vlastním úsilí vede k frustraci. Naproti tomu žít v Duchu, poslouchat, důvěřovat a spoléhat se na Boha přináší nevýslovnou radost. Až příště budeš prožívat frustraci, můžeš se zastavit a zeptat se sám sebe, co se snažíš dělat z vlastních sil. Pravděpodobně tak najdeš zdroj své frustrace.