A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu. (Jan 16,8)
Duch svatý promlouvá k našemu duchu, usvědčuje nás z hříchu a svědčí nám o spravedlnosti. Jeho svědectví má za cíl dovést nás k pokání. Pokání znamená obrátit se a vydat se správnou cestou, místo toho, abychom pokračovali špatným směrem, jímž se momentálně ubíráme.
Trvalo mi dlouho, než jsem se naučila, že usvědčení je něco zcela jiného než odsouzení. Než jsem to pochopila, zbytečně jsem se cítila odsouzená pokaždé, když mě Duch svatý usvědčil z něčeho, co nebylo v souladu s Boží vůlí. Cílem usvědčení je nás pozvednout, zachránit z něčeho a posunout dopředu k naplnění Boží vůle pro náš život. Odsouzení nás naopak shazuje a nakládá nám břemena viny.
Poté, co jsme usvědčeni z hříchu, je normální cítit zdravou hanbu nebo vinu. Cítit se ale vinni i poté, co jsme činili pokání z hříchu, není zdravé a není to Boží vůlí. Na příběhu ženy, která byla přistižena při cizoložství (viz Jan 8,3–11), Ježíš ukazuje, že odsouzení vede pouze ke smrti, kdežto usvědčení nás přivádí k novému životu bez hříchu.
Když víme, že nás Bůh neodsuzuje, můžeme se beze strachu modlit: „Pane, ukaž mi můj hřích. Usvědč mě z čehokoli, co dělám, co porušuje tvůj zákon lásky k druhým nebo co mi brání v konání tvé vůle. Učiň mé svědomí citlivým na svůj hlas. Dej mi sílu žít ve svobodě od hříchu. Amen.“ Když to budeme dělat, povede to ke zlepšení naší citlivosti na Boží hlas.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Satan odsuzuje, Duch svatý usvědčuje.