Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o Boží milost, aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni mnozí. (Židům 12,15)
Když dáme v životě prostor neodpuštění, budeme plní zášti a hořkosti. Hořkost je něco štiplavého a nepříjemně zatrpklého.
Připomeňme si, že když měl být Izrael vyveden z Egypta, Hospodin jim dal pokyn, aby připravili zvláštní večeři, která obsahovala hořké byliny. Proč? Bůh chtěl, aby tyto hořké byliny jedli jako připomínku na hořkost, kterou zažili v otroctví. Hořkost jde vždy ruku v ruce s otroctvím.
Kde se bere hořkost? Vyrůstá z kořene, který Bible nazývá kořenem hořkosti. Kořen hořkosti vyrostlý ze semene neodpuštění vždy plodí ovoce hořkosti.
Hořkost je důsledkem přestupků, kterých se lidé dopouštějí proti nám a které nejsme ochotni odpustit, věcí, které si znovu a znovu připomínáme, až z nich vyroste nepřiměřeně velký balvan. Čím déle jim dovolujeme růst a hnisat, tím hlouběji zakořeňují. Nauč se rychle činit pokání, protože čím dříve to uděláš, tím to bude snazší!