Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen. Matouš 12,37
Nikdy o sobě nemluvme negativně. Neříkejme například: Nikdy se mi nic nedaří. Nikdy se nezměním. Vypadám hrozně. Jsem hloupý. Kdo by mě vůbec mohl mít rád? Ježíš řekl: „Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“ (Matouš 12,37)
V knize Přísloví 23,7 pak čteme: „… vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je.“ Jinými slovy, to, co si o sobě myslíme a jak o sobě mluvíme, jasně vypovídá o tom, jak sami sebe vnímáme, a výrazně to ovlivňuje náš život.
Máme o sobě hovořit pozitivně (ve smyslu pozitivního vyznání). Měli bychom vyznávat to, co o nás říká Boží slovo. Potřebujeme mít jistotu v tom, kým jsme v Kristu. Správné vyznání je například: Jsem Boží spravedlností v Kristu. Díky Kristu mě Bůh přijímá. Bůh mě stvořil a zformoval vlastníma rukama, a já vím, že On nedělá chyby.
Ráda začínám nový den pozitivním a biblickým vyznáváním. Je možné to dělat cestou do práce nebo třeba během uklízení bytu. Podívejme se do zrcadla a nahlas řekněme: „Bůh mě miluje a přijímá mě, proto i já přijímám sama sebe.“ Když o sobě začneme vyznávat dobré a bohulibé věci, podaří se nám být sami sebou a stát se takovými, jaké nás Bůh stvořil.
Modlitba
„Bože, už o sobě nebudu mluvit negativně. Vyznávám Tvou pravdu, která říká, že mě miluješ a přijímáš. Vím, že mohu být takovým, jakého si mě stvořil.“