Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně. (Matouš 6,6)
Ačkoli se někdy modlíme veřejně nebo ve skupinách, většinu našeho modlitebního života tvoří modlitby na skrytém místě.
Modlitba na skrytém místě znamená, že neříkáme každému na potkání o svých osobních zkušenostech s modlitbou a o tom, jak moc se modlíme. Předkládáme své starosti Bohu a modlíme se za lidi, které nám pokládá na srdce. Pokud nemáme opravdu dobrý důvod jednat jinak, udržujeme své modlitby mezi jím a sebou. Nemodlíme se, abychom udělali dojem na ostatní.
Abychom mohli mluvit o modlitbě na skrytém místě, musí taková modlitba vycházet z pokorného srdce. Příklad můžeme vidět v příběhu opovrhovaného výběrčího daní v Lukášově evangeliu: pokořil se, sklonil hlavu a tiše, s pokorou prosil Boha, aby mu odpustil. V reakci na jeho upřímnost byl jeho celoživotní hřích během okamžiku smazán (viz Lukáš 18,10–14).
Bůh nám nedal pro modlitbu spoustu komplikovaných pokynů, které je těžké dodržet. Mluvení s Bohem je jednoduchý a mocný způsob, jak se k němu přiblížit.