Napodobujte tedy Boha jako milované děti. Efezským 5,1
Být křesťanem neznamená pouze chodit každý týden do církve. Znamená to pěstovat Boží charakter, aby ostatní mohli pozorovat, jak v nás Ježíš každý den působí.
Efezským 5,1 říká, že máme napodobovat Boha. Naneštěstí je to lehčí říct než udělat.
Často děláme věci, které neodráží Boží charakter. Je snadné nechat se odradit, vzdát to a začít se odsuzovat za vlastní nedostatky.
Díky Bohu, že nás přijímá, i když ještě nejsme tam, kde máme být. Ví, že jsme jen lidé. Uvědomuje si, že nejsme schopni ze dne na den začít žít jako On. Touží však, abychom rostli.
Nechce, abychom v životě stagnovali a aby naše víra zůstávala nečinná. Jaké by potom bylo naše životní dobrodružství? Když se ohlédneme zpět, musíme být schopni identifikovat určité změny, ke kterým jsme v životě dospěli.
V minulosti jsem byla podobná farizeům. Myslím, že bych tehdy mohla být jejich vůdcem. Náboženství mi šlo opravdu dobře, nijak jsem se však nesnažila skutečně napodobovat Boha. Jednou mne Bůh vedl, abych si položila tuto otázku: „Co činím proto, abych se stále více podobala Bohu? Pomáhám vůbec někomu? Nebo je mým jediným cílem, aby se mi v životě s Bohem dobře dařilo?“
Klademe-li si tyto otázky, jsme na správné cestě, jelikož se snažíme více se podobat Kristu. Nesmíme se však chytit do pasti perfekcionismu a sebeodsuzování. Všichni chybujeme, důležité však je, abychom každý den činili kroky k větší podobnosti s Bohem.
Můžete se začít modlit
„Bože, děkuji Ti, že mne miluješ a pomáháš mi navzdory mým chybám. Nechci se jimi nechat odradit, rozhoduji se však, že se chci změnit. Chci Tě následovat a být Ti každým dnem podobnější.“