Tak tedy, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná. (1. Korintským 15,58)
Vytrvalostí dosvědčujeme, že důvěřujeme Bohu. Představ si, že někdo řekne: „Důvěřuji Bohu,“ pak si ale dělá starosti a je celý bez sebe. Ukazuje tím, že ve skutečnosti na Boha nespoléhá. Pokud řeknu: „Věřím Bohu,“ ale zároveň propadám depresi a zoufalství, pak Bohu ve skutečnosti nevěřím. Když řeknu, že důvěřuji Bohu, zároveň si ale dělám starosti a nechám si vzít radost, pak Bohu nevěřím. Jestliže opravdu důvěřuješ Bohu, budeš schopen vstoupit do jeho odpočinku a tvé srdce bude pevně zakořeněno v neotřesitelné důvěře v něj. Neznamená to, že nepřítel zcela zmizí, stane se ale pro tebe spíše nepříjemností než hlavním problémem.
Dokud budeme žít na zemi a budeme se snažit milovat Boha a sloužit mu, bude po nás nepřítel slídit. Součástí Božího záměru pro náš duchovní růst je, abychom si vybudovali duchovních svaly, které nám pomohou se mu vzepřít. Apoštol Pavel tomu dobře rozuměl, proto se nemodlil, aby lidé nikdy neměli potíže. Modlil se za vytrvalost, pevnost a neochvějnou důvěru v Boha. Bůh chce, abys vstoupil do jeho odpočinku. Tehdy bude působit ke tvému dobru.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Měj opravdovou důvěru v Boha.