Vejděte do jeho bran s děkovnými písněmi, na jeho nádvoří s chválami! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu… (Žalm 100,4)
Člověk, který si buduje mysl Kristovu, zjistí, že jeho myšlenky jsou naplněny chválou a díkůvzdáním. Bez vděčnosti a díkůvzdání není možné žít život plný moci. Bible nás stále znovu učí o zásadách díkůvzdání. Je to životní princip.
Stěžování si naopak otvírá nepříteli mnohé dveře. Někteří lidé jsou nemocní, slabí a žijí bez moci jen proto, že jejich život je plný stěžování. Takový postoj útočí jak na myšlenky, tak na vztahy mezi lidmi.
Vzdávat díky můžeme za všech okolností, v každé situaci, ať se děje cokoli. Vděčnost nám pomáhá vstoupit do vítězného života, který nám Ježíš daroval svou smrtí na kříži. Někdy to vyžaduje oběť chvály nebo díkůvzdání, ale člověk, který si vědomě najde čas na vděčnost, je vždy šťastnější než ten, kdo to nedělá.
Můžeš se rozhodnout, že budeš plný vděčnosti nejen vůči Bohu, ale také vůči lidem. Vyjadřování vděčnosti přináší požehnání lidem kolem tebe, je ale dobré i pro tebe, protože ve tvém životě uvolňuje radost.