Když není vidění, lid je bez zábran… (Přísloví 29,18)
Kniha Přísloví říká, že tam, kde není vidění neboli vize, hrozí lidu záhuba. Vize je něco, co vidíme ve své mysli. Jedna definice říká, že se jedná o duševní zrak. Může to být něco, co nám Bůh vkládá do srdce, nebo to může být něco, co chceme, aby se stalo, a v modlitbě jsme to předložili Bohu. Vize pro náš život ovlivňuje způsob, jakým přemýšlíme o sobě a své budoucnosti.
Všimla jsem si, že někteří lidé se bojí věřit v něco dobrého. Myslí si, že by se tak vystavovali nebezpečí, že budou zklamáni. Neuvědomují si, že pokud nebudou věřit, budou žít v neustálém zklamání. Zdá se mi, že silně věřit v dobré věci, ačkoli se z nich nakonec uskuteční jen polovina, je pořád lepší, než věřit, že se nic dobrého nestane, a mít v tom pravdu. Chci tě povzbudit, abys začal věřit v dobré věci. Věř, že s Ježíšem dokážeš v životě vše, co potřebuješ. Když věříš, probouzí se ve tvém srdci víra, a víra se líbí Bohu a přibližuje tě k němu.
Vyhýbej se postoji „to se nikdy nestane“. Nech svou víru růst. Pokud nevíš, jak na to, začni tím, že uděláš inventuru svých myšlenek. Čemu jsi v poslední době věřil? O čem jsi přemýšlel? Upřímná odpověď ti možná pomůže pochopit, proč jsi nedostal to, co jsi chtěl dostat.