Proto jsi bez omluvy, člověče, a to každý, kdo soudíš. V čem soudíš druhého, v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž. Římanům 2,1
Často přemýšlíme a mluvíme o chybách druhých, své jednaní si však neuvědomujeme. Ježíš nám přikázal, abychom se nezabývali nedostatky druhých, a místo toho pracovali na sobě (viz Matouš 7,3–5).
Bible nám říká, že často odsuzujeme druhé za věci, s nimiž sami máme problém!
Jednou jsem se Boha ptala, proč se nám naše jednání zdá být v pořádku, ale když stejnou věc udělá někdo jiný, začneme ho odsuzovat. Pán mi odpověděl: „Joyce, na sebe se díváte růžovými brýlemi, kdežto na druhé si berete lupu.“
Je to tak! Co se týká našeho jednání, jsme plní výmluv. Když ale jde o někoho jiného, býváme nemilosrdní.
Naučme se jednat obráceně. Očekávejme od druhých jen to nejlepší, svůj život si ale dokonale prohlédněme lupou. Dovolme Bohu, aby s námi jednal a pomáhal nám růst. Pak se budeme moci naučit, jak duchovně podpořit druhé v jejich růstu.
Modlitba
„Duchu svatý, nechci se už zaměřovat jen na ostatní lidi. Pomoz mi zkoumat můj vlastní život. Vím, že s Tvou pomocí mohu napravit veškeré nedostatky a naučit se správným způsobem pomáhat druhým.“