Petr a Jan vystupovali o třetí hodině odpoledne – hodině modlitby – do chrámu. (Skutky 3,1)
Mnoho lidí pociťuje jakýsi pocit viny za svůj modlitební život, protože se srovnávají s ostatními. Bůh je kreativní a chce, aby každý člověk měl vlastní jedinečný modlitební život. Tvůj modlitební život nemusí být stejný jako modlitební život kohokoli jiného.
Ano, existují některé osvědčené principy modlitby, jimiž se můžeš řídit. Jak čteme ve Skutcích 3,1, učedníci si vyhradili určitou denní hodinu, kdy chodili na určené místo, aby se tam modlili. To je dobrý příklad sebekázně, měl by to ale pro nás být teprve začátek cesty, na níž se učíme správně modlit, nikoli její konec. Můžeme se ukázňovat a vytvořit si určitý modlitební plán, který nám bude vyhovovat, také se ale můžeme naučit modlit se bez přestání. To znamená modlit se vždy, na všech místech, všemi druhy modlitby. Ráda říkám: modli se průběžně během celého dne. Ať se pro tebe modlitba stane stejně samozřejmou jako dýchání, něčím, co budeš dělat s lehkostí a bez námahy.
Nikdy nemusíš „čekat“, aby ses mohl začít modlit. Pokaždé, když se setkáš s nějakou potřebou nebo si vzpomeneš na něco, s čím potřebuješ pomoc, okamžitě se za to modli! Modlitba je rozhovor s Bohem, a protože on je všude, můžeš s ním mluvit neustále.
Bůh chce, aby modlitba byla každodenní a pravidelnou součástí tvého života.