Hospodin řekl Abramovi: Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. (Genesis 12,1)
Jak by ses cítil, kdyby ti Bůh řekl, abys opustil svůj domov, rodinu a všechno, co znáš a co je pro tebe pohodlné, a vydal se na místo, které zná jen on sám? Bál by ses? Přesně takové výzvě čelil Abram, a je pochopitelné, že měl strach. Proto mu Bůh znovu a znovu říkal: „Neboj se.“
Elisabeth Elliot, jejíž manžel byl spolu se čtyřmi dalšími misionáři zabit v Ekvádoru, vypráví, jak byl její život ovládán strachem. Pokaždé, když chtěla vykročit, strach ji zastavil. Tak to bylo, dokud jí jedna přítelkyně nepoložila otázku, která ji osvobodila. Zeptala se jí: „Proč neuděláš krok navzdory svému strachu?“ Elisabeth Elliot pak spolu s Rachel Saint, sestrou jednoho ze zavražděných misionářů, pokračovala v evangelizaci indiánských kmenů, včetně lidí, kteří zabili jejich manžela a bratra.
Pokud čekáme, že začneme něco dělat, až se přestaneme bát, pravděpodobně toho pro Boha, pro druhé i sami pro sebe uděláme velmi málo. Abram i Jozue museli vykročit ve víře a poslušnosti Bohu a udělat, co jim přikázal – přestože měli strach. A ty můžeš udělat totéž!