Jóšafat poklekl tváří k zemi a všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma padli před Hospodinem a klaněli se Hospodinu. (2. Paralipomenon 20,18)
Ve Druhé knize Paralipomenon čteme, jak král a Judejci padli před Hospodinem a klaněli se mu, protože dostali jeho pokyny (2. Paralipomenon 20,18). Uctívání Boha jim pomohlo se připravit na bitvu. Pokud jsi uprostřed bitvy, pak ti důrazně doporučuji, abys místo starostí začal uctívat. Klanění se před Bohem nebo jiný způsob uctívání je bojová pozice, která je klíčem k duchovní moci.
Chválit Boha znamená dávat mu slávu, která mu patří. Znamená to mluvit a zpívat o jeho dobrotě, milosti a všemohoucnosti. Uctívat znamená vzdávat mu úctu a sloužit mu. Mohli bychom říct, že tím dáváme najevo svou úctu k Bohu, jeho povaze, charakteru, jednání a záměrům, ať už prostřednictvím chvály ve svém srdci, nebo prostřednictvím jiných skutků, které vyjadřují naši úctu k němu.
S Boží pomocí se můžeme naučit bojovat Božím způsobem místo způsobem tohoto světa. Naší bojovou pozicí je uctívání, které nás přivádí blíže k Bohu. V každé bitvě bojujeme se srdcem plným chvály a uctívání a přitom věříme, že Bůh bude jednat v našem životě i okolnostech.
Když uctíváme Pána, padají z nás emocionální a duševní břemena, která nás do té doby tížila. Jednoduše se ztrácejí v Boží nádheře.