Hospodin činí chudým i zbohacuje, ponižuje i povyšuje. 1. Samuelova 2,7
Existuje rozdíl mezi přirozenou a nadpřirozenou přízní. Přirozenou přízeň je nutné si zasloužit, nadpřirozenou dostáváme jako dar milosti od Boha.
V 1. Samuelově 2,7 je napsáno: „Hospodin činí chudým i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.“ Dokonalým příkladem je životní příběh Ester. Bůh ji pozvedl a z obyčejné dívky se stala královnou celé země. Daroval jí přízeň u každého, s kým se setkala, včetně krále.
Ester tuto přízeň využila k záchraně sebe a svého lidu před jistou smrtí z ruky Hamana, který byl zlým člověkem. Mohla by se bát předstoupit před krále a prosit jej o pomoc. Ester si ale byla vědoma Boží přízně a jednala v plné důvěře v Boha.
Stejně jako ona, můžeme i my prožívat volnost a svobodu, které získáváme skrze Boží přízeň. Můžeme důvěřovat Bohu a počítat s Jeho nadpřirozenou přízní, nehledě na životní okolnosti.
Bůh vás chce pozvednout, přestože se situace může zdát být bezvýchodná. Je-li váš život v Boží ruce, rozprostírá se nad vámi světlo Jeho tváře.
Můžete se začít modlit
„Bože, nechci být závislý na přirozené přízni. Místo toho toužím po Tvé nadpřirozené přízni. Vím, že je-li můj život ve Tvých rukou, můžeš mě vždy pozvednout.“