On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista… (Efezským 1,4–5)
V době, kdy jsem potkala svého manžela Davea, mi bylo třiadvacet let a měla jsem devítiměsíční miminko z předchozího manželství. To skončilo rozvodem kvůli nevěře a odchodu mého prvního manžela.
Když mě Dave požádal o ruku, odpověděla jsem: „Víš, já mám syna, a když si mě vezmeš, bude i tvým synem.“
Dave mi na to řekl něco úžasného: „Tvého syna moc dobře neznám, ale miluji tě, a proto budu milovat cokoli a kohokoli, kdo je součástí tvého života.“
Lidé dnes vůbec nemohou uvěřit, že David je adoptovaný. Neustále mu říkají, jak moc je podobný svému otci, což je fyzicky nemožné, protože geneticky nejsou příbuzní.
Když nás Bůh přijme jako své děti, chce, abychom se mu začali podobat. Před adopcí se mu vůbec nepodobáme, ale stejně jako adoptované děti časem získávají rysy svých adoptivních rodičů, získáváme i my stále více Božích vlastností, protože náš vztah s ním roste.
Když jsem byla přijata do Boží rodiny, mé jednání se vůbec nepodobalo jednání mého nebeského Otce. Během let jsem se ale změnila, a doufám, že dnes ve mně lidé mohou vidět charakteristiky mého Otce. Vyrostla jsem v lásce, trpělivosti, milosrdenství vůči druhým, ve vděčnosti a mnoha dalších oblastech. Stejným způsobem chce Bůh změnit i tebe a ty, které miluješ.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Jsi denně formován k Božímu obrazu.