… nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Filipským 2,3
V listu Filipským 2,3 čteme, že máme pokládat jeden druhého za přednějšího než sebe. Duch svatý v nás chce probudit touhu starat se o potřeby druhých. To není vždy jednoduché a někdy se můžeme unavit. Buďme upřímní: každému z nás se někdy stane, že se nám nechce opustit své pohodlí a pomáhat jiným lidem.
Občas se mi stává, že se snažím pomáhat podle svých nejlepších schopností, ale najednou je toho na mě moc. Členové mé rodiny mě potřebují, moji zaměstnanci mě potřebují a mí přátelé také – každý z nich jiným způsobem.
Cítím se někdy příliš nepostradatelná? Ano! Pokud se nám takové věci dějí, není na tom nic špatného. Všichni máme někdy pocit, že je toho na nás moc. Tehdy nesmíme zapomenout, že nám Bůh sám dává svou milost, abychom mohli uskutečnit vše, k čemu nás volá.
Pokud jsme příliš unavení na to, abychom pečovali o druhé, vraťme se k verši z Filipským 2,3 a poprosme Ducha svatého o pomoc. Pokořme se před Bohem a On nás posílí, abychom mohli pomoci všem, které k nám posílá.
Modlitba
„Bože, chci pokládat druhé za přednější než sebe. Když je to pro mě těžké a jsem unavený, dávej mi svou milost a sílu milovat druhé a pomáhat lidem, které ke mně posíláš.“