Netroufáme se totiž zařadit mezi ty, kteří doporučují sami sebe, nebo se k některým z nich přirovnat; vždyť oni se měří sami sebou a přirovnávají se k sobě samým, a nechápou, oč jde. (2. Korintským 10,12)
Pokud ses v životě musel vyrovnávat s nejistotou, důležitým klíčem k jejímu překonání je zásada: Nikdy se nesrovnávej s nikým jiným, protože to vyvolává pocity méněcennosti.
Opravdu ti radím, abys ses přestal srovnávat s ostatními lidmi v tom, jak vypadáš, jakou pozici zaujímáš nebo jak dlouho se modlíš. Když se snažíš porovnávat s druhými, zaměřuješ svou pozornost na sebe a maříš Boží plán pro svůj život.
Stejně tak je moudré neporovnávat zkoušky, jimiž procházíme, s tím, co prožívají ostatní. Možná zažíváš něco obtížného, nedívej se ale na někoho jiného a neříkej: „Proč se mi tohle všechno děje, když on to má tak snadné?“
Ježíš předem zjevil Petrovi některá utrpení, jimiž měl později projít. Petr okamžitě chtěl porovnat své utrpení a svůj životní úděl s údělem někoho jiného a zeptal se: „A co tento muž?“ Ježíš mu na to odpověděl: „Jestliže chci, aby zůstal naživu, dokud nepřijdu, co ti je po tom? (To není tvoje věc.) Ty mne následuj!“ (viz Jan 21,22).
Stejně odpovídá i nám. Nebyli jsme povoláni k tomu, abychom se srovnávali, ale abychom se podřídili jeho vůli pro svůj život.