Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás. (2. Korintským 4,7)
Víc než cokoli jiného chci jasně slyšet Boží hlas a být si vědoma jeho trvalé přítomnosti. Pokud čteš tato denní zamyšlení, je to jistě i tvým přáním. Již jsem psala o mnoha letech, kdy jsem věřila v Ježíše Krista jako svého Spasitele, neměla jsem s ním však blízké společenství. Cítila jsem, že se k němu jen natahuji, nemohu ale dosáhnout cíle. Jednoho dne, když jsem stála před zrcadlem a česala si vlasy, jsem Bohu položila jednoduchou otázku: „Bože, proč mám neustále pocit, jako bych se po tobě natahovala a nemohla na tebe dosáhnout?“ Okamžitě jsem v srdci zaslechla slova: „Joyce, natahuješ se někam daleko, místo toho, abys hledala ve svém nitru.“ Chci to vysvětlit: Boží slovo říká, že on žije v nás, pro některé lidi je ale těžké tuto pravdu pochopit. Dnešní verš vysvětluje, že v sobě máme poklad Boží přítomnosti, mnozí, kteří věří v Ježíše, ale nikdy nezažijí radost z jeho přítomnosti a trvalého společenství s ním.
Namáhavě jsem se snažila dostat k Bohu, pravdou ale bylo, že on sám ve své milosti a milosrdenství přišel ke mně a učinil si ve mně svůj domov. Totéž platí pro každé Boží dítě. Pán je stále s tebou a je tvou silou, pokojem, radostí a pomocí. Chce s tebou komunikovat, proto mu začni naslouchat ve svém srdci a zjistíš, že je blíž, než si myslíš.
SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Nenatahuj se po Bohu, hledej ho ve svém nitru.