Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ (Lukáš 10,40)
Věřím, že život by měl být velkou oslavou. Příliš mnoho věřících si ale život ani neužívá, natož aby ho oslavovali. Mnozí lidé skutečně milují Ježíše Krista a jsou na cestě do nebe, jen velmi málo z nich si tu cestu ale opravdu vychutná. Mnoho let jsem byla jednou z těchto lidí. Byla jsem jako Marta!
Marta byla zaneprázdněná tím, co dělala, pobíhala kolem a snažila se, aby všechno bylo perfektní. Chtěla na Boha a všechny kolem udělala dojem. Já jsem si komplikovala vztah s Pánem, protože jsem měl zákonický přístup ke spravedlnosti. Měla jsem ze sebe dobrý pocit jen tehdy, když jsem něčeho dosáhla. A nesnášela jsem lidi jako Marie, kteří si užívali život. Myslela jsem si, že by měli pracovat jako já.
Mým problémem bylo, že jsem byla jen Marta a neměla jsem v sobě ani kousek Marie. Milovala jsem Ježíše, nechápala jsem ale ten jednoduchý život, který mi chtěl dát. Jak jsem zrála ve víře, objevila jsem odpověď na své otázky a uvědomila si, co to znamená sedět u Ježíšových nohou, naslouchat jeho slovům a celým srdcem a duší důvěřovat Bohu.
Pokud si chceš užívat života, nauč se žít v rovnováze. Práce, uctívání, zábava a odpočinek. Pokud všechno, čím žijeme, je jen práce a ostatní věci chybí, hrozí, že se staneme lidmi, kteří mají komplikovaný a složitý život bez známky radosti.